Dary stranám a hnutím mají mnoho zákonných podob (finanční dar, bezúplatné plnění, členské příspěvky).
Limitní celkovou částkou, kterou může jedna osoba straně darovat, i prostřednictvím firem, jsou 3 miliony Kč.
Strany nesmí přijímat dary od obcí, státních podniků, svěřenských fondů, ani zahraničních osob (fyzických či právnických).
Strany musí povinně vést dva transparentní účty: volební účet, čistě pro výdaje v kampani, a účet pro dary a státní příspěvky zachycující tyto příjmy s tříletou historií. Musí také tři dny před volbami publikovat úplný seznam dárců.
A v souvislosti s novými pravidly pro financování politických stran (zákonem č. 302/2016 Sb. novelizujícím Z. č. 424/1991 Sb.) došlo i k výrazné změně v oblasti darů. Paleta toho, co je možné považovat za dar politické straně, se výrazně rozšířila. Podívejme se na to blíže…
Jaké druhy darů nový zákon uznává
Pro klasické finanční (peněžité) dary politické straně, pokud převyšují hodnotu 1000 Kč, a musí tedy být podloženy tzv. darovací smlouvou (§ 18 odst. 5), byl zaveden i celkový limit za jeden kalendářní rok: Od jedné a téže osoby smí strana získat dary do výše 3 mil. Kč. Za jednu a téže osobu se přitom považuje nejen fyzická, ale i právnická osoba, která je ve vztahu ovládající nebo ovládané (§ 18 odst. 2).
Znamená to, že jedna osoba nemůže darovat 3 mil. Kč jako osoba fyzická a další 3 mil. Kč prostřednictvím firmy, jejích dceřiných společností apod. V potaz se zkrátka bere koncový vlastník. (Nejasné ale zůstává, jak se budou dary v rámci složité a rychle se měnící vlastnické struktury firem vůbec počítat a zdali to bude v praxi vůbec proveditelné.)
Podle zákona je také za dar považován i členský příspěvek v částce převyšující 50 tis. Kč (§ 18, odst. 2). Není tedy možné „schovávat“ dary za členské příspěvky straníků.
Zákon nově definuje formu daru v podobě tzv. bezúplatného plnění. (§ 19h, odst. 1 písm. g ) Považuje se za ně nefinanční podoba příspěvku, jako např. reklamní prostor poskytnutý zdarma, bezplatné zapůjčení stánku atp. Tím se bezúplatné plnění liší od nepeněžního daru, jako jsou věcné dary atp.
Strany mají započítat i tyto dary v tzv. ceně obvyklé podle zákona (č. 151/1997 Sb.) o oceňování majetku. Smyslem tohoto ustanovení je, aby se zabránilo využívání masivních slev, na kterých některé strany silně benefitují (zajistí si např. daleko nižší ceny inzerce, takže si mohou dovolit inzerovat ve větším objemu).
Zkušenost z prezidentské kampaně 2012 a 2013 ukázala, že existuje velké riziko nemožnosti určit, jaká je např. „cena obvyklá“ jednoho billboardu: u dálnice je cena ve srovnání s billboardem na malém městě úplně jinde. Pokud je poskytována sleva nad rámec ceny obvyklé, do limitu výdajů na volební kampaň (pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR platí limit 90 mil. Kč vč. DPH) se započítává cena obvyklá. Přitom, pokud osoba (ať již fyzická, nebo právnická) poskytovatelem bezúplatného plnění i finančního daru, do limitu 3 mil. Kč se započítávají obě částky.
Zakázané ovoce a povinnost zveřejňovat všechny dary ve výročce
Zákon taxativně uvádí i okruh subjektů, od kterých dary politická strana přijmout nesmí (§ 18, odst. 1), mezi kterými jsou mj. stát, obce, státní podniky, svěřenské fondy, nebo zahraniční fyzické a právnické osoby. Paradoxní je, že možnost zahraničních osob přispívat na prezidentskou kampaň zákon č. 275/2016 Sb., o volbě prezidenta republiky výslovně nezakazuje!
Zákon také posílil transparentnost darů a dárců. Politické strany budou muset uvádět ve výroční finanční zprávě seznam dárců – ať již donorů peněžitých i nepeněžitých prostředků, donorů poskytujících bezúplatná plnění a dary členů v částce převyšující členský příspěvek 50 tis. Kč za kalendářní rok, a to s uvedením základních identifikačních údajů osob a výší daru. Dary nad 1000,- musejí být podloženy smlouvu. (Bohužel ani zde není vyčerpána možnost zákon obejít. Jeden dárce může prostřednictvím jednotlivých hotovostních darů, nižších než 1000,- darovat bez smluv celkovou sumu nezjistitelné výše, a jediné, co se dozví veřejnost, je jeho jméno.)
Povinné transparentní účty jsou dva
Pro účely přijímání peněžitých darů zákon politickým stranám přikazuje zřídit zvláštní dálkové a nepřetržitě přístupný účet pro dary a státní příspěvky (označovaný jako transparentní), na kterém musejí být zobrazeny operace za poslední 3 roky.
To samozřejmě může do jisté míry poskytnout přehled o dárcích, ale zákon nikde nespecifikuje, že strany nemohou přijímat dary také v hotovosti. Je tedy teoreticky možné, že osoba může v hotovosti straně darovat až 270 tis. Kč, což je limit stanovený zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, a jméno dárce se pak objeví až zpětně, ve výroční finanční zprávě za předchozí kalendářní rok!
Nově stranám vzniká povinnost zřídit specifický volební účet (§ 17a), který umožňuje sledovat financování kampaně. Logicky se dá předpokládat, že z tohoto účtu budou hrazeny veškeré výdaje (výdaje do částky 5000 Kč mohou být hrazeny v hotovosti), ale zákon bohužel výslovně nezakazuje financovat kampaně i z jiných účtů – a praxe ukazuje, že se tomu strany nebrání – neboť i to lze chápat jako legální výklad „financování kampaně“. Máme tedy dva účty, na které mohou chodit v podstatě shodné příjmy (dary), což pro sledování finančních toků není právě nápomocné.
Publikujte seznamy dárců
Třetí opatření vyplývá z volebních zákonů. V parlamentních volbách mají strany povinnost tři dny před volbami publikovat nejen seznam dárců peněžitých prostředků a poskytovatelů bezúplatných plnění, ale také subjektů, které ve prospěch strany uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na kampaň (§ 16c, odst. 4 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR).
Z této povinnosti jsou ovšem vynecháni dárci nepeněžitých darů. Navíc opět existuje možnost vyhnout se zveřejnění jmen v případě, že je dar poskytnut např. 2 dny před volbami, anebo ještě lépe až po volbách, kdy je jasné, jak to „dopadlo“, a strany musejí uhradit své závazky vyplývající z neuhrazených nebo ještě nedodaných faktur. (Přeci jen, vítězové se podporují snadněji.) Tato jména se potom objeví v lepším případě ve zprávě o financování volební kampaně (§ 16d, odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb.), v tom horším až ve Výroční finanční zprávě.
Navíc, otazníky visí nad tím, jak mají strany přistoupit k otázce zveřejnění seznamu dárců: Mají strany zveřejňovat dárce, kteří přispěli straně ode dne vyhlášení termínu voleb, nebo všechny dárce od poslední kampaně? A budou to pouze dárci dohledatelní na transparentním účtu pro dary a státní příspěvky, anebo i dárci zasílající dary na volební účet, případně dokonce dárci skládající dar v hotovosti?
Nejasností je tedy stále mnoho.
Je to lepší, ale není to dobré
Nový zákon definoval nové podoby příjmů, které je třeba sledovat. Na druhou stranu stav není ideální a ne vždy bude jednoduché získat informaci o všech dárcích. A jak bylo naznačeno výše – dnem voleb končí kampaň, nikoli ale její financování, a nejzajímavější data je bohužel možné očekávat až po zveřejnění finančních zpráv.
-pv-
