Otázka financování politických stran bývá mnohdy zužována na otázku financování předvolebních kampaní. Je pravdou, že v období kampaní strany mají intenzivní potřebu nejen finančních, ale i jiných zdrojů, ale v nevolebních letech jsou výdaje politických stran stále poměrně značné. Samozřejmě mezi stranami existují výrazné rozdíly, které se ale nedají jednoduše převést na jediný jmenovatel typu „levicové vs. pravicové“ nebo „nové vs. staré“.
Zákon o sdružování v politických stranách (z. č. 424/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) vymezuje příjmy stran (§ 17, odst. 8) a tedy potažmo i zdroje pro financování kampaní, které je možné rozdělit do několika skupin podle různých kritérií.
Státní podpora
Prvním zdrojem je státní podpora. Konstrukce státních příspěvků je v ČR poměrně komplikovaná a do jisté míry může odrážet obavu stran, že získávání soukromých zdrojů je obtížné, zatímco zdroje od státu jsou jisté. Strany získávají celkem 3, resp. 4 typy státní podpory:
- Stálý příspěvek, na který mají nárok všechny strany, které ve volbách získaly alespoň 3 % hlasů ve výši 6 mil. Kč plus za každých 0,1 % se zvyšuje o 200 tis. Kč, maximálně může strana získat 10 mil. Kč (§ 20, odst. 5);
- Příspěvek na mandát poslance a senátora ve výši 900 tis. Kč a příspěvek na mandát člena zastupitelstva kraje ve výši 250 tis. Kč ročně (§ 20 odst. 7);
- Příspěvek na úhradu volebních nákladů, které se liší podle druhu voleb: ve volbách do Poslanecké sněmovny ve výši 100 Kč za platný hlas, pokud strana získala alespoň 1,5 % hlasů (zákon č. 247/1995 Sb., § 85) a ve volbách do Evropského parlamentu ve výši 30 Kč za platný hlas, pokud strana získala alespoň 1 % hlasů (zákon č. 62/2003 Sb., § 65);
- Bezplatný vysílací čas pro volby do Poslanecké sněmovny a pro volby prezidenta republiky.
Strany, které jsou reprezentovány v Parlamentu mají mimo tuto podporu také nárok podle vnitřních předpisů také nárok na další podporu (klub aj.).
Vnitřní zdroje
Druhým zdrojem příjmů strany je vlastní činnost (vnitřní zdroje). Sem spadají (§ 17 odst. 8) jak členské příspěvky členů, tak i příjmy z nájmu, pachtu a zcizení movitého a nemovitého majetku, který strana/hnutí vlastní, příp. úroky z vkladů. Příjmem strany může být i příjem vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob. Politická strana/hnutí se může účastnit jako společník nebo člen na již založené obchodní společnosti nebo družstvu jen tehdy, je-li výlučným předmětem jejich činnosti (§ 17 odst. 3):
- provozování vydavatelství, nakladatelství, tiskáren, rozhlasového nebo televizního vysílání,
- publikační a propagační činnost,
- pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí nebo
- výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost příslušné strany a hnutí.
Příjmem strany/hnutí může plynout i z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí.
Dary, zápůjčky, úvěry
Třetím zdroj příjmů jsou soukromé externí peníze. Mezi ně můžeme zařadit dvě velké skupiny: dary, a zápůjčky a úvěry. Zápůjčky a úvěry mohou být poskytnuté bankou, platební institucí nebo institucí elektronických peněz nebo pobočkou zahraniční banky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz na území České republiky. Novela zákona z roku 2017 tak zrušila možnost půjček FO nebo PO straně/hnutí.
V případě darů zákon klade pouze základní omezení. Každý dar nebo bezúplatné plnění, jehož hodnota je vyšší než 1000 Kč, je možný pouze na základě písemní smlouvy. Zákon také taxativně vymezuje okruh subjektů, které nesmějí straně poskytnout dar (z. č. 424/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 18 odst. 1):
- od státu, nestanoví-li tento zákon jinak,
- od příspěvkové organizace,
- od obce, městské části, městského obvodu a kraje,
- od dobrovolného svazku obcí,
- od státního podniku a právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo státního podniku, jakož i od osoby, na jejímž řízení a kontrole se podílí stát; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast státu nebo státního podniku 10 %,
- od právnické osoby s majetkovou účastí kraje, obce, městské části nebo městského obvodu; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast 10 %,
- od obecně prospěšné společnosti, politického institutu a ústavu,
- z majetku svěřenského fondu,
- od jiné právnické osoby, stanoví-li tak jiný právní předpis,
- od zahraniční právnické osoby s výjimkou politické strany a fundace zřízené k veřejně prospěšné činnosti,
- od fyzické osoby, která není státním občanem České republiky; to neplatí, jedná-li se o osobu, která má právo volit na území České republiky do Evropského parlamentu.
V souvislosti s dary zahraničních osob je velmi sporná a nevyjasněná otázka týkající se českých právnických osob se zahraniční účastí, což umožňuje velmi jednoduše zákon obejít.
Zajímavostí je, že pravidla pro volby hlavy státu nezakazují přijímat dary ze zahraničí.
