Nejčastěji užívaná klíčová slova a slovní spojení zachycující předvolební diskuzi na Twitteru. | Zdroj: Geneea, zpracoval Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)
Ačkoliv před koncem roku vrcholí politická debata o jmenování nového vládního kabinetu Petra Fialy, lídra koalice SPOLU a předsedy ODS, v následujícím článku se vrátíme do období předvolební kampaně, kdy o výsledcích voleb 8. a 9. října 2021 nebylo ještě rozhodnuto. Podíváme se na sociální sítě, abychom si připomněli, jak zde kampaň do Sněmovny probíhala.
Jak monitoring probíhal?
V rámci monitoringu předvolební kampaně 2021 a dlouholetého projektu TI Transparentní volby jsme se zaměřili na komputační, kvantitativní analýzu dění na profilech na sociálních sítích. Monitorovali jsme chování politických hráčů, abychom poté z jistého nadhledu mohli říct, kdo byl na sítích aktivní a kdo méně, jak mezi sebou profily kandidátů a účastníků kampaně interagovaly, o kom se mluvilo (vše alespoň v nejzákladnějších obrysech a tendencích).
Výsledný obrázek sice nezachycuje sémantiku a dynamiku předvolebního diskurzu, ale popisuje jeho obrysy. Kdybychom si to, o čem a proč se na Twitteru mluví, představili jako obsah předvolební kampaně, pak tato analýza popisuje její formu. Budeme se v ní věnovat zejména platformám Twitter (TW) a Facebook (FB).
Na Twitteru jsme sledovali 41 „politicky exponovaných“ profilů v období od 1. ledna do 8. října 2021. (Jejich seznam najdete pod textem.) Díky téměř 60 tisícům příspěvků z více než čtyř desítek profilů kandidátů, politických stran a hnutí poskytuje dataset z Twitteru komplexní model komunikace politických hráčů během letošní volební kampaně od začátku tohoto roku. O politicky exponovaných profilech hovoříme proto, že nejde jen o kandidáty, ale o další politické hráče, kteří se v kampani angažovali.
Jak na data z Twitteru a Facebooku
Podotkněme, že na Twitteru nelze vytvářet placené politické posty (na rozdíl od Facebooku) a že počet uživatelů v České republice je na Twitteru oproti Facebooku řádově nižší. Nelze však pominout, že řada politiků používá Twitter jako médium, skrze které sdělují zásadní politická rozhodnutí a další média pak jejich tweety vkládají do svých článků či reportáží.
Politici Twitter nepoužívají primárně jako nástroj kampaně zacílené na voliče, ale spíše jako fórum, kde probíhá politická agitace mezi nimi navzájem. Právě tím je model cenný. Do monitoringu jsme zařadili profily relevantních politických stran, jejich významných (často tweetujících) reprezentantů, leaderů či politických hráčů, kteří se na kampani na Twitteru podíleli, ačkoliv nepatří mezi straníky. Připojili jsme i profily médií, která o kampani a politické agendě často postovala.
U Facebooku vycházíme z repozitáře veškeré politické placené inzerce, tedy Facebook Ad Library (Facebook Knihovna reklam). Sledujeme tedy profily, které prokazatelně za agitaci utrácely peníze, a sledujeme pouze obsah placených postů: placené politické příspěvky relativně spolehlivě zachytí a uloží FB do zmíněného repozitáře.
Výsledná analýza doplňuje naše předchozí příspěvky v rámci projektu Transparentní volby primárně zacílené na Facebook a placenou reklamu na této digitální síti. Obsahuje přitom také profily nekandidujících subjektů, které nepřímo přispěly do diskurzu a kampaň pomáhaly ovlivnit.
Jak často kdo postoval – a o kom se mluvilo na Twitteru
Pokud se podíváme na české politické twitterové účty z pohledu počtu vlastních příspěvků i dalších sdíleného obsahu (tzv. retweetů), zjistíme, že na Twitteru byli nejaktivnějšími politickými aktéry představitelé demokratické opozice.
Na prvním místě se umístil profil Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) s 8 692 příspěvky následovaný profilem koalice SPOLU s 5 289, dále KDU-ČSL s 5 034, ODS s 4 712 a TOP 09 s 3 908 tweety.
Časová osa výskytu příspěvků na Twitteru od 1. ledna do 8. října 2021. | Zdroj: Geneea, zpracoval Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)
Až za nimi se zařadil profil nyní dosluhujícího premiéra Andreje Babiše (ANO) s 3 586 a končící ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) s 1 795 příspěvky. Mezi nejvíce viditelnými českými politickými přispěvateli se umístili také Miroslav Kalousek (TOP 09) 3 254, Jan Lipavský (Piráti) 1 911 a lídr KDU-ČSL Marian Jurečka s 1 727 posty.
Až daleko za nimi potom následuje lídr SPD Tomio Okamura s 1 065 posty, což kontrastuje s jeho aktivitou na Facebooku a Instagramu či kanálu YouTube, kde Okamura dominuje tím, že produkuje zdaleka nejvíce postů v českém digitálním politickém ekosystému.
Podobně je tomu v případě lídra Pirátů Ivana Bartoše, který přispěl na Twitter „pouze“ 1 026 příspěvky, přičemž i profil jeho Pirátské strany byl aktivnější s 1 723 tweety.
Časová osa výskytu příspěvků na Twitteru od 1. ledna do 8. října 2021. | Zdroj: API Hlídač státu, zpracoval Ondřej Pekáček (FSV UK)
Kdo byl nejčastěji zmiňován na Twitteru?
Na druhou stranu vidíme, že Andrej Babiš byl politicky exponovanými profily zdaleka nejzmiňovanějším českým politikem s 2 381 zmínkami na „českém Twitteru“.
Druhým nejzmiňovanějším politikem byl prezident Milošem Zemanem, jmenovaný v 704 tweetech, lídr SPD Tomio Okamura 557 a Jan Hamáček (ČSSD) ve 453 případech. Až s odstupem se s 246 případy objevuje Petr Fiala. Poměrně výrazně byl vidět i bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) zmíněný v 329 tweetech a Alena Schillerová s 132 zmínkami.
Z hlediska zmiňovaných subjektů vévodí statistikám koalice SPOLU s 1 650 zmínkami následovaná Evropskou unií 1 297 případy a Sněmovnou PČR s 1 134 tweety. Hnutí ANO bylo mezi politiky na Twitteru k vidění v 797 případech, SPD v 585 a Piráti v 500 výskytech. Až za nimi potom najdeme ODS (431) a ČSSD (362). Relevantního počtu zmínek mezi politiky se dostalo ještě Severoatlantické alianci (NATO) s 290 případy.
Viditelnost koalice SPOLU v rámci českého politického diskurzu potvrzuje i počet přímých označení, tedy situací, kdy je profil přímo tagován v rámci postu. Najdeme ji opět na prvním místě (3 555), následované jejím lídrem Petrem Fialou (3 152).
Až třetím v pořadí je předseda ANO Andrej Babiš (2 813). Další lídři koaličního uskupení SPOLU potom zaujímají i 4. a 5. místo: Marian Jurečka (2 102) a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová (1 928). Přibližně o polovinu méně zmínek najdeme u lídra Pirátů Ivana Bartoše (994), Aleny Schillerové (921) a Pirátů (919).
V této souvislosti je nicméně třeba upozornit na jeden z limitů monitoringu, který mohl nastat při sběru dat, a to že čísla jsou do určité míry ovlivněna případy, kdy daná entita cituje či jinak zmiňuje sebe sama, jak uvádí představitelé společnosti Geneea, která s TI na analýze spolupracovala.
Graf nejčastějšího výskytu a zmínek českých politiků během volební kampaně na Twitteru (v rámci vymezeného okruhu profilů). | Zdroj: Geneea, zpracoval Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)
Hashtag # nad zlato
Něco o příčinách úspěchu vítězné koalice zpětně může napovědět také počet nejpoužívanějších hashtagů # mezi politickými profily v kampani, kde opět dominuje opozice s 519 případy označení #SPOLU, #vratmezemibudoucnost 209 a #piskejkonec 187, které užívala pro kritiku současných poměrů a vlády vedené Andrejem Babišem.
Přímočarý hashtag na podporu vítězné koalice #spolu bylo možné zaznamenat v 66 a pouze #volimSPOLU v 51 tweetech. Vládní strany v této statistice ve většině úplně chybí a jejich volební slogany nebyly samotnými politickými profily na této sociální síti výrazněji sdíleny.
Nepřekvapivě se nejčastějšími pojmy v českých kampaních na Twitteru staly “vláda” ve 4 764 případech, „volby“ (1 873), „COVID-19“ (1 156), „vakcína“ (1 095), „očkování“ (1 002), „pandemie“ (723) a „nouzový stav“ (625). Je tedy vidět, že téma pandemie COVID-19 bylo na Twitteru dominantní a zásadním způsobem se do rétoriky českých politických stran, hnutí a kandidátů propsalo.
Z jednotlivých hesel a klíčových slov se do kampaně dostala také “vládní opatření”, “zahraniční politika”, “dostupné bydlení”, “korespondenční volby” či “vystoupení z EU”, které prosazoval zejména Tomio Okamura, ale jejich viditelnost byla výrazně nižší, než tomu bylo v případě témat spojených s pandemií koronaviru či volebními slogany šířenými demokratickou opozicí a oběma koalicemi.
Tweet vs. retweet
Zajímavý pohled nabízí také statistika porovnávající poměr originálních tweetů se sdíleným obsahem (retweety), která ukazuje přebírání a multiplikaci obsahu zejména ze strany účtů politických stran a politických hnutí.
Některé „stranické“ účty prezentují a prosazují jednotlivé kandidáty a kandidátky a své vedoucí představitele tím, že sdílejí jejich tweety, jiné naopak vytvářejí obsah, který pak individuální profily kandidátů redistribuují.
Například v případě europoslance za KDU-ČSL Tomáše Zdechovského vidíme poměr vlastního obsahu (6 832) se sdíleným (2 343) velmi silně vypovídající ve prospěch autentických komentářů a názorů samotného autora. Oproti tomu v případě koalice SPOLU uvidíme poměr úplně opačný: 5 165 retweetů vs. 457 originálních.
Podobný trend vidíme také u profilů KDU-ČSL (4 881 vs. 411) či TOP 09 (3 928 vs. 180), což vychází z jejich snahy multiplikovat obsah jejich kandidátů a jednotlivých osobností. Profil ODS se v tomto srovnání mírně odlišuje díky většímu počtu vlastních příspěvků 3 281 retweetů vs. 1 606 původních příspěvků.
Přehled tweetů (tyrkysová barva) a retweetů (červená barva) u českých politiků a politických stran. | Zdroj: Geneea, zpracoval Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)
Placená politická reklama na Facebooku
Oproti modelovému zobrazení, které jsme vytvořili z dat Twitteru, nabízí pohled na placenou politickou inzerci na Facebooku trochu odlišný obrázek. Celkem přes jedenáct a půl tisíce placených příspěvků od začátku roku 2021 – ty jsme získali díky API přístupu do Facebook Knihovny reklam – vytváří množinu, ve které dominují bývalý generál Petr Pavel a Tomio Okamura, s 1 901, respektive 1 825 placenými posty.
Tito dva inzerenti byli s velkým odstupem následováni Petrem Fialou s 727 placenými příspěvky. Dále profilem Pirátů se 708 placenými příspěvky, hnutím STAN s 596 a profilem ODS s 579 placenými reklamami. Vládní představitelé v absolutních počtech reklam mezi zadavateli politické inzerce na FB spíše ztrácí. U Andreje Babiše najdeme pouhých 200 placených příspěvků a u Aleny Schillerové jen 39. Jejich přesvědčovací postupy na sociálních sítích nebyly založeny na placené inzerci, ale na jiných postupech (viz zde a zde).
Nicméně je to Andrej Babiš, který dominuje diskurzu placené politické reklamy z hlediska zmiňovaných osobností – je zmíněn v 782 placených politických postech. Až druhý v pořadí je Petr Pavel, 491 zmínek, a Tomio Okamura s 452 zmínkami.
V současnosti odcházející exlídr ČSSD Jan Hamáček byl v placených postech zmíněn 186krát a podobně jsou na tom i zástupci tehdejší opozice Zdeněk Hřib (172), Petr Fiala (163), Ivan Bartoš (147) či Marian Jurečka (127) s Markétou Pekarovou Adamovou (117).
Na druhou stranu z hlediska politických uskupení je to koalice SPOLU (1 517 zmínek) a SPD (1 164), které výrazně převyšují Piráty (775), ANO (616) a ČSSD (524), a to co do počtu zmínek v placené digitální kampani na FB.
Z hlediska témat a skloňovaných událostí a jmen objevíme na Facebooku některé přirozené podobnosti, jako je zmiňování “vlády“ (1 975 případů) či “voleb“ (1 410), ale také odlišnosti, jako je zmiňování slov „krize“ (1 110) a „peníze“ (744) odkazující pravděpodobně na zvyšující se ceny a inflaci, které se stávaly předmětem politického boje.
I na FB se v placených postech zmiňuje téma „pandemie“ (766), „COVID-19“ (587),„migrant“ (321), „imigrace“ (194) a „migrace“ (179). Mezi tematickými okruhy najdeme také populární “vládní opatření” (181), “vystoupení z EU” (163) či „dostupné bydlení“ (153) a „přijetí eura“ (94).
Daleko dominantnější, než je tomu na Twitteru, jsou v případě Facebooku témata prosazovaná Tomiem Okamurou a jeho SPD.
Přehled nejaktivnějších českých inzerentů na Facebooku, včetně poměru mezi tzv. unikátními reklamami a (tmavá barva) a opakovaným promovaným obsahem (světlejší odstíny). | Zdroj: API Facebook Ad Library, zpracoval Ondřej Pekáček, člen monitorovacího týmu TI
Shrňme si to
Datové analýzy na dvou sociálních sítích Twitter a Facebook ukazují agilnost opozičních uskupení a jejich představitelů Tomia Okamury a Petra Fialy, kteří hrají na „českém Facebooku“ při pohledu na placenou reklamu zásadní roli.
V předvolební kampani neváhala opozice investovat značné částky do viditelnosti na sociálních sítích. Na Twitteru se jí dařilo multiplikovat dopad svých postů, poměrně efektivní bylo používání hashtagů a dalších široce skloňovaných hesel mezi profily v rámci jejich digitálního ekosystému.
Andrej Babiš nebyl příliš aktivní na Twitteru a patřil ke skromnějším inzerentům na Facebooku. Byl ale naopak zadavateli politické inzerce nejčastěji zmiňován, obvykle kriticky.
Na druhou stranu předešlé výzkumy ukázaly, že Andrej Babiš dosahoval díky svému postavení a využívání oficiálních vládních kanálů velmi dobré viditelnosti, aniž by využíval placenou inzerci.
Kromě očekávaných hesel spojených s volbami se často objevovaly také pojmy a klíčová slova spojená s pandemií koronaviru, která současné vládě neprospívala a byla opakovaně využívána představiteli opozice k tlaku na kabinet Andreje Babiše.
Zejména v případě Facebooku bylo ještě možné pozorovat nárůst významu socioekonomických obav, které zejména v závěru kampaně zdůrazňovala koalice SPOLU. Oproti Twitteru jsme mohli v rámci facebookové diskuze vidět také daleko silnější přítomnost témat vyzdvihovaných Tomiem Okamurou, jako je odchod z EU či témata spojená s migrací a jejím negativním rámováním.
Kredit a poděkování za spolupráci
Analýzu připravili členové monitorovacího týmu TI, text Pavel Havlíček (AMO), data Ondřej Pekáček (FSV UK), a to ve spolupráci s Markétou Špinkovou (Geneea, kódování, technická podpora) a Ondřejem Caklem (TI oponentura textu, metodika). Softwarové řešení: Geneea.
V rámci analýzy byla využita volně dostupná data z období od 1. ledna do 8. října 2021 čerpaná z Twitter API, Facebook Ads Library API (specificky pro placenou politickou reklamu) a dataset “Vyjádření politiků” přes API Hlídače státu, a to zejména pro data o YouTube a Facebook postech vybraných politických aktérů.
- Repozitář a seznam profilů na Twitteru
- Dashboard s grafy k Twitteru
- Repozitář a seznam profilů FB „politických“ inzerentů
- Dashboard s grafy k FB placeným postům
- Data z webu Hlídač státu pochází z období od 1. ledna do 8. října 2021.
Jeden z problémů, se kterým se během sběru dat analytický tým setkal, bylo, že čísla jsou do určité malé míry ovlivněna případy, kdy daná entita citovala či jinak zmiňuje sebe sama (“mentions”), jak uvádí představitelé společnosti Geneea.
Tato analýza může posloužit jako doplnění výzkumů a analýz z dílny Prague Security Studies Institute, které se méně vyjadřovaly k politickému průběhu volební kampaně a mainstreamovému diskurzu užívanému samotnými politiky, ale více se zaměřovaly na slepá místa a dezinformační ekosystém, který s některými politiky přímo či nepřímo spolupracoval či s nimi jinak přicházel do kontaktu.
