Českou republiku i přes omezení stále obléhají billboardy s politickými proklamacemi a sliby, televize jsou plné debat s politiky, sociální sítě se hemží usměvavými videi či rozzlobenými varováními.
Kampaň nekampaň
Teď trochu konkrétněji. Vzpomínáte na diskuse v souvislosti s otázkou, co je a co není předvolební kampaň? Na vydávání publikací, které před volbami okatě propagovaly strany či kandidáty na prezidenta? A vybaví se vám ještě debaty nad donory některých kandidátů?
Drobných i větších problémů se během kampaní objevilo mnoho, a tak náš expertní tým (Ondřej Cakl, Petr Vymětal s využitím dat Social Bakers, Nielsen Admosphere a Dataweps) připravil Protokol z monitoringu předvolebních kampaní v ČR do Poslanecké sněmovny i na úřad prezidenta. V něm shrnujeme, jak se jednotlivé obtíže dostávaly na světlo, a poskytujeme stručný kontextový výklad.
Kudy kam
Identifikujeme také zásadní systémové chyby, které doporučujeme napravit. Činíme tak už s jistým časovým odstupem, po rozvaze a dialogu se stranami, zákonodárci i dohledovými orgány. V neposlední řadě najdete v Protokolu zprávu z transparentních účtů stran, která přiblíží efektivitu kampaní jednotlivých stran měřenou ziskem mandatů či celkovou strukturu rozpočtů stran a kandidátů.
A které problémy považujeme za nejbolestnější?
- Institut třetí osoby se zatím neosvědčil.
- Zákon o volbě prezidenta ČR obsahuje zásadní mezeru; za plnění požadavků zákona (a financování prezidentské kampaně) nenese nikdo přímou odpovědnost.
- Prezidentskou kampaň mohou legálně financovat zahraniční subjekty – a to je chyba.
V Protokolu najdete i rozbor potíží s „cenou obvyklou“ za služby v kampani, poznámky k regulaci PR akcí probíhajících on-line, podněty ke snížení počtu transparentních účtů a mnoho dalšího.
Protokol z monitoringu předvolebních kampaní v České republice
