Graf celkových příspěvků vyplacených vybraným aktivním politickým stranám a hnutím v letech 2010-2019 | zdroj: TI
Z hlediska příjmů na jednu politickou stranu či politické hnutí je za období 2010-2019 největším příjemcem veřejných financí ČSSD, která od státu obdržela 1,5 miliardy korun. Přes miliardu korun získala také ODS. Třetí pozici s více než 860 miliony korun obsadilo hnutí ANO, které ale vstoupilo do politické hry až v roce 2013.
Dále následuje KSČM, která ze státního rozpočtu inkasovala přes 850 milionů korun. Téměř 600 milionů korun získala ze státní kasy TOP 09. Takřka půl miliardy šlo na příspěvky pro KDU-ČSL. Po 160 milionech pak obdrželi na příspěvcích Piráti a STAN. Přes 140 milionů korun získalo hnutí SPD. A sto milionů korun si připsali na účet Zelení.
„Politické strany a hnutí jsou velmi štědře placeny příspěvky ze státního rozpočtu. Za deset let dostaly od státu přes šest miliard korun. To je důvod, aby jejich předvolební kampaně byly otevřené a pod veřejným dohledem, jejich kampaně vlastně platí ze svých daní občané. Na místě je debata, zda státní příspěvky stranám nejsou příliš vysoké,“ říká David Ondráčka, ředitel TI.
Příspěvkový mechanismus
Politická uskupení jsou v České republice financována tzv. smíšeným systémem financování. V praxi to znamená, že strany operují s financemi, které pocházejí ze soukromých i z veřejných zdrojů. Ministerstvo financí ČR každoročně přispívá ze státního rozpočtu politickým stranám a politickým hnutím nemalými částkami na jejich fungování a provoz, a to na základě zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.
Příspěvky na činnost jsou vypláceny dle předem nastavených pravidel: Politické strany a politická hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny alespoň 3 % ze všech odevzdaných hlasů, mají nárok na tzv. stálý roční příspěvek ve výši 6 milionů korun.
Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí ročně navíc 200 tisíc korun. Obdrží-li strana více než 5 % hlasů, příspěvek se nezvyšuje. Z logiky věci tedy každá tzv. parlamentní strana či hnutí, resp. sněmovní, obdrží ročně stálý příspěvek na činnost ve výši 10 milionů korun.
Vedle tohoto stálého příspěvku ještě politická uskupení mají nárok na příspěvky na mandát. Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí 900 tisíc korun, na mandát člena zastupitelstva kraje a člena Zastupitelstva hlavního města Prahy je vyplácen příspěvek ve výši 250 tisíc korun ročně. Mezi lety 2011–2016 byla výše obou příspěvků dočasně snížena na 855 tisíc, resp. 237 500 korun za rok.
Počínaje rokem 2018 mohou politické strany a hnutí, které jsou zakladatelem nebo členem politického institutu, inkasovat příspěvek na podporu činnosti politického institutu ve výši 10 % celkového ročního příspěvku na činnost. Strana má na tento příspěvek nárok, byl-li za ni alespoň ve dvou z posledních tří volebních období Poslanecké sněmovny (včetně probíhajícího) zvolen nejméně jeden poslanec.
Při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbách do Evropského parlamentu se navíc hradí příspěvek na úhradu volebních nákladů politickým stranám, politickým hnutím nebo koalicím, které ve volbách získaly nejméně 1,5 % (PS PČR), respektive 1 % (EP) z celkového počtu platných hlasů. V případě národního parlamentu se vyplácí částka 100 korun za obdržený hlas, v případě unijního parlamentu je to 30 korun.
Z celkových částek, které politické strany a hnutí od státu získávají, je patrné, že se jedná o značné sumy z veřejného rozpočtu. Proto považujeme za zásadní sledovat předvolební kampaně politických subjektů, kde jsou tyto peníze z kapes daňových poplatníků utráceny.
Monitoringu financování předvolebních kampaní se věnujeme již od roku 2012 a ani letošních krajské a senátní volby nebudou výjimkou.
