Podzimní krajské a senátní volby se nezadržitelně blíží. Druhého a třetího října se občané rozhodnou, kdo zasedne do krajských zastupitelstev a do Senátu. Transparency International (TI) už nyní monitoruje financování předvolebních kampaní. Vedení monitoringu a metodiku práce má v TI na starosti Ondřej Cakl, kterého na toto téma vyzpovídala kolegyně Františka Rohlíčková. V následujícím rozhovoru se dozvíte, jak monitoring probíhá, proč je důležitý a jak s ním mohou pracovat voliči, novináři a široká veřejnost.
Františka: Jak dlouho už TI volby u nás monitoruje a co bylo podnětem pro to, aby začala?
Ondřej: Česká pobočka Transparency International monitoruje volby více než osm let. Prvním podnětem bylo zavedení přímé volby prezidenta. První volba proběhla v roce 2013, ale protože nemonitorujeme přímo volby, ale předvolební kampaně, začali jsme de facto v roce 2012.
V jiných zemích bývá běžné předvolební kampaně nějak aktivisticky, ale zároveň i expertně, posuzovat. Tehdy došlo v TI k rozhodnutí, že se toho u nás ujmeme my.
Proč je důležité monitorovat předvolební kampaň?
Důvodů je několik. Česká republika má Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH), jehož funkcí je mimo jiné dohlížet na zákonnost předvolebních kampaní. Ale ten musí pracovat především na základě finančních zpráv, které mají strany povinnost odevzdat až 90 dní po volbách. To znamená relativně pozdě, a navíc v době, kdy kampaně už nikoho moc nezajímají a dochází už dávno k dělbě moci. Veřejná diskuse se úplně změní.
Ale je nutné, aby už v průběhu kampaně někdo signalizoval, jakou má povahu. Aby přinášel reflexi, upozorňoval na nešvary kampaně, eventuální přešlapy a překročení zákona nebo i dobrou praxi, a to třeba i ve spolupráci s ÚDHPSH.
Když říkáš, že je nutné kampaně sledovat už v průběhu, tak co se tedy sleduje?
Sledují se mediální výstupy stran, jejich tiskové zprávy, rozhovory s politiky. Sledují se jejich oficiální stránky. Velice důležité je sledovat jejich volební účty, které jsou tzv. transparentní, tedy přístupné veřejnosti. My tak můžeme výdaje kampaně pečlivě analyzovat. Věnují se tomu Jana Stehnová a Petr Vymětal.
Dále sledujeme sociální sítě, především Facebook. A to jak útraty, tak částečně i obsah inzerátů a strategii, kterou jednotlivé strany na sociálních sítích v rámci politického marketingu volí. Tohle všechno sledujeme a hodnotíme podle vlastní hodnotící škály, abychom byli schopní transparentnost nějakým způsobem poměřit.
Je monitoring TI komplexní nebo se zaměřuje výhradně na určité parametry?
Ta komplexita monitoringu je čím dál vyšší. Původně jsme se zabývali především sledováním výdajů a příjmů kampaní. V současné době sledujeme už například i aktivitu a strategii na sociálních sítích. V některých kampaních sledujeme i mediální pokrytí.
Jsme schopní získat data o rozsazích, velikostech kampaní, o nenápadných kanálech, na nichž se kampaň odehrává apod. V neposlední řadě poukazujeme na slabiny v legislativě a hledáme, jak ji uvádět do praxe.
Další prvky komplexnosti se zračí v kritériích, podle kterých transparentnost hodnotíme. Sledujeme jednak rozpočty, tedy jestli a jak je subjekty předem zveřejňují, kolik a za co hodlají v kampani utrácet. To je velmi důležitá informace. Ale současně zjišťujeme, jestli zveřejňují kompletní seznam všech facebookových a instagramových profilů, na kterých bude kampaň probíhat, tak aby měli voliči alespoň nějakou představu o tom, které profily na ně cílí.
Nezanedbatelné je také znát postupy, jakými strany a hnutí proplácejí facebookové kampaně jednotlivých kandidátů. Dále chceme, aby se zveřejňovaly seznamy lidí ve volebních týmech včetně PR agentur, které se podílejí na kampani. To je velice důležitý prvek transparentnosti.
Ptáme se také, zda strany zveřejňují seznam všech svých veřejných akcí, protože český zákon požaduje, aby se náklady na takovou akci, která je součástí kampaně, započítaly do zákonných limitů na výdaje.
Z toho důvodu je důležité vědět, co strany prezentují jako svou předvolební kampaň. A pak je tu poslední kritérium a tím je zveřejňování seznamů všech dárců, kteří do kampaně přispěli. Všech pět kritérií zveřejňujeme a detailně rozebíráme na našem webu transparentnivolby.cz.
Zkus nějak nastínit časovou linku monitoringu.
To je dobrá otázka. My monitoring začínáme v zásadě v momentě, kdy jsou vyhlášeny volby. V České republice je podle zákona vyhlašuje prezident. První měsíce, i letos, byly velmi vlažné, téměř nic se nedělo. A to se týká i monitoringu.
Ta nejvíc horká fáze nastává asi tak měsíc před volbami, což je právě teď. My však už skoro dva měsíce monitoring provádíme velmi intenzivně a ta intenzita bude až do voleb jenom stoupat.
Takže přibližně měsíc a půl před volbami funguje web transparentnivolby.cz, kde jsou postupně publikovány postřehy, důležité informace o legislativě, zajímavosti o předvolebních kampaních a asi deset dní před volbami tam zveřejníme i samotné hodnocení kampaní.
Čili ještě s předstihem před volbami se voliči dozví výsledky celého monitoringu.
Ano, jednak je to proto, že chceme, aby volič měl možnost reagovat na povahu kampaně, když se rozhoduje, koho bude volit. Někomu to může pomoci, i když to asi není nejdůležitější motivace pro volbu.
A jednak taky nechceme pořádat hon na čarodějnice a strany a hnutí nějak očerňovat, takže těch deset dnů jim dáváme šanci ještě leccos zlepšit, pokud mají v transparentnosti nedostatky. Mají čas na opravu a taky na základě opravy měníme jejich známkování a jsme ochotní o tom informovat média, že se oproti původnímu stavu vylepšily.
Co tedy z výsledků monitoringu můžeme vyčíst?
Podle mě jsou dva nejdůležitější výsledky. Jednak z toho může každý vyčíst, jak poctivě ta která strana přistupuje k voličům, když vede kampaň. Jak dalece je otevřená tomu, aby volič věděl, kolik kampaň stojí, jak probíhá, na koho se strana zaměřuje, kdo se na kampani podílí a jaká z toho mohou po volbách plynout rizika.
A pak je tady možná ještě důležitější prvek. Celá metoda je založena na tom, abychom zpřehlednili, jaký je vztah mezi informacemi v médiích, finančními toky v kampani a politickou reprezentací, která po volbách nastupuje.
A tyhle tři prvky se snažíme nasvítit a ukázat, kde jsou jejich vazby a jak spolu komunikují. Na webu transparentnivolby.cz by měl návštěvník vyčíst právě tohle.
A ve výsledku udělíme známku, která reprezentuje co, konkrétně?
Reprezentuje míru naplnění parametrů, jak jsem je popisoval podle kritérií. Je to jako ve škole, strana může dostat známku od jedničky do pětky a ta celková známka ukazuje, jak průhledně, z hlediska pěti kritérií, byla kampaň nastavená.
Známka se počítá jako průměr hodnocení za jednotlivá kritéria, takže lze jednak snadno zjistit, v čem je strana silná a kde má mezery, a jednak se tím zajišťuje určitá „jemnost“ toho hodnocení.
My v TI dáváme možnost, dalo by se říct, spolupracovat politickým subjektům na monitoringu, tím že jim posíláme dotazník.
Je to tak. My se stranami chceme primárně vést dialog a ne je, jak jsem říkal, šikanovat. A tak jim, ve chvíli, kdy oficiálně zahájení monitoringu vyhlašujeme, rozesíláme dotazník. V tom se ptáme na otázky, které kopírují nastavená kritéria.
Strany nám mohou a nemusí odpovědět a my je nehodnotíme na základě toho, zda odpověděly. Hodnotíme, zda informace jsou nebo nejsou přítomné ve veřejném prostoru nebo v rámci jejich vlastní prezentace, což je nápomocné.
Jednak to pomáhá s nimi udržet kontakt, protože mohou z jejich strany přijít dotazy, jak kampaň nastavit. A jednak nám to pomáhá informace rychleji ověřovat, když od nich máme vlastně nápovědu.
Jak práce na monitoringu v TI probíhá? Kdo se na ní podílí?
Monitoring není samostatně financovaný projekt Transparency, děláme ho bez institucionální finanční podpory. Tým se rekrutuje z expertů TI, externích specialistů a dobrovolníků. Je to kolem deseti lidí, kteří na něm pracují, a každý z nich má na starost jeden aspekt tohoto celkem robustního procesu.
V podstatě je to tak, že v přesčasech, kdy skončíme svoji agendu v TI, se věnujeme téhle práci navíc. O to důležitější a cennější je pro nás pomoc dobrovolnic, stážistek, rešeršérek – letos skutečně výhradně dam.
Je nějaká stránka monitoringu, na kterou bys chtěl speciálně upozornit?
Je jedna velmi důležitá věc. My sice máme kritéria, která jednak vycházejí z legislativy a jednak z dobré a špatné praxe v kampaních. Ale jak jsem říkal, kritérii se snažíme zpřehlednit vazby mezi politickým marketingem, politickou reprezentací, finančními vlivy a médii. Na to jsou kritéria zaměřená.
V běžném fungování demokratického systému bychom tímhle dosáhli relativně velkého tlaku na transparentnost. Ale v České republice, a to je zásadní, je situace velmi zdeformovaná. Nejsilnější entita současně reprezentuje zájmy soukromého sektoru a finančních skupin, současně se staví do role politického reprezentanta a vykonavatele moci ve státě, a ještě k tomu sama vlastní nejvlivnější média.
A v tu chvíli všechna naše kritéria přestávají mít vypovídací hodnotu, protože najednou nedává smysl ptát se třeba „kolik zaplatila politická strana médiu za propagaci a z jakých peněz.“
Protože v případě toho nejvlivnějšího politického hnutí jde de facto o jednu a tutéž entitu a naše snaha zprůhlednit jakési vazby je vlastně umělá. Jsou do očí bijící a současně naprosto netransparentní.
Zbývá jen říct, že král je nahý a opravdu je to tak, že je tady jedna politická entita, která se vymyká tomu, co předpokládají naše zákony o transparentnosti kampaní a na co se dají aplikovat. To je opravdu to nejdůležitější.
