Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH) funguje již tři a půl roku, a to od ledna 2017. Za tu dobu už mimo jiné provedl kontrolu stovek výročních zpráv politických subjektů a také několika předvolebních kampaní. K jeho fungování má však výhrady jak naše protikorupční organizace Transparency International (TI), tak i zástupci politických stran.
Debata k bilancování a budoucnosti fungování ÚDHPSH | zdroj: TI
V expertní debatě pořádané TI, která proběhla v úterý 7. července 2020 v pražském CEELI Institutu ve Vile Grébovka, jsme ve dvou hodinových panelech probrali dosavadní fungování ÚDHPSH a problémy, se kterými se potýká. Nezapomněli jsme ani na budoucí působení Úřadu a případné změny, které by mu mohly práci usnadnit. Celou debatou provázel Petr Honzejk, komentátor Hospodářských novin.
Financování politických stran a jejich předvolebních kampaní je jedním ze stěžejních témat, kterým se česká TI dlouhodobě a systematicky věnuje. Jedná se totiž o jeden ze zásadních momentů pro vznik politické korupce, a proto TI od roku 2013 monitoruje volby i průběh předvolebních kampaní. V roce 2017 zahájil činnost Úřad, který kontroluje financování politických subjektů a jejich volební kampaně z pověření zákona. Ohledně jeho fungování ale vyvstává několik otázek.
Bilancování dosavadního fungování ÚDHPSH
O těch přišli v prvním panelu debatovat Miroslav Adámek, senátor za ANO, Lukáš Černohorský, poslanec za Piráty, František Sivera, člen ÚDHPSH a David Ondráčka, ředitel TI. ČSSD svého zástupce i přes pozvání neposlala a předseda ÚDHPSH Vojtěch Weis účast odmítl z důvodu dovolené, ačkoliv posléze večer vystoupil na stejné téma s šéfem TI v pořadu Události, komentáře České televize.
Na fungování Úřadu ocenil pirátský poslanec Lukáš Černohorský zejména to, že kontrolu nyní provádí nezávislá instituce. S tím ostatně souhlasili i další členové debaty. David Ondráčka to nazval „výchovným efektem“, který dohled této instituce přináší. Připomněl navíc, že existuje stále velký prostor pro spolupráci s dalšími institucemi, které podobný dohled provádějí. Jako příklad uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), Finanční analytický úřad (FAÚ) a registry Ministerstva vnitra ČR.
Debata k bilancování a budoucnosti fungování ÚDHPSH | zdroj: TI
Senátor Miroslav Adámek poukázal na problematický přístup předsedy ÚDHPSH Vojtěcha Weise. Ten měl problém s dodržením rozpočtu či nestálostí zaměstnanců. Podle senátora se jedná o manažerské selhání.
František Sivera na debatě přiblížil administrativní problémy úřadu, se kterými se jeho členové potýkají, když musejí provádět administrativní kontrolu u všech existujících stran, včetně těch, které byly účelově zřízeny pro jedny volby a dále v politice nefigurují, a vyjádřil nespokojenost i s formou, v jaké od stran dostávají zprávy o financování. Jedním z největších problémů podle něj je, že strany podávají v této věci příliš obecné informace, na které se musí pak členové Úřadu dále doptávat a ocenil by proto sjednocení podmínek.
Budoucnost dohledu nad financováním politických stran a hnutí
V druhém bloku debaty jsme se zaměřili na budoucnost Úřadu a možné změny, ke kterým by mělo dojít. Pozvání přijali Jan Kočí, hlavní manažer ODS, Jan Outlý, člen ÚDHPSH, Petr Vymětal z VŠE, Jakub Černý z Rekonstrukce státu a Ondřej Cakl za TI.
Debata k bilancování a budoucnosti fungování ÚDHPSH | zdroj: TI
Účastníci se dotkli limitů pro financování politických kampaní a čas věnovali i problematice sociálních sítí a Facebooku, o kterém jsme v TI již informovali.
Petr Vymětal nejprve ocenil samotný vznik Úřadu, zmínil však i chyby v jeho fungování. Ty by se dle jeho názoru měly napravit do příštích prezidentských voleb (v roce 2023), ačkoliv přiznal, že prostor pro debaty bude omezený. Jako příklady problémů, které je nutné do budoucna vyřešit, jmenoval kampaně na sociálních sítích, stanovení ceny obvyklé při odhadování nákladů na kampaně či nutnou diskusi o zákonu o lobbingu.
Ondřej Cakl dodal, že úroveň limitů (a pokusy je zvyšovat) přispívají k představě, že politickou soutěž vyhrávají peníze, a ne obsah politické soutěže, a zdůraznil, že technické a formální aspekty volební legislativy dnes nepředstavují největší překážku transparentnosti kampaní.
Tou je v Česku probíhající „state capture“ (privatizace veřejného zájmu), která deformuje politickou situaci natolik, že legislativní koncepty limitů na výdaje, označování zadavatele a zpracovatele inzerce, registrace třetích osob či obvyklé ceny služeb ztratily reálný význam.
K důležitosti limitů se připojil i Jakub Černý, který upozornil na neomezené dary v případě prezidentských voleb, kdy může např. i zahraniční sponzor financovat celou kampaň sám.
Jan Outlý, člen ÚDHPSH (vpravo) a Jan Kočí, hlavní manažer ODS (vlevo) | zdroj: TI
Na něj navázal Jan Kočí, který upozornil na problematiku umisťování billboardů s politickou reklamou na budovách soukromých firem a upozornil v této souvislosti na možné obcházení limitů a nákladů na kampaň.
Jan Outlý pak vyzdvihl problematiku politické reklamy na Facebooku a dodal, že velkým problémem kampaní v ČR začíná být obchod s daty, na základě kterého subjekty mohou na sociálních sítích přesně zacílit svou inzerci a tím si významně přilepšit vůči konkurenci.
Z expertní debaty vyplynulo, že jak členové Úřadu, tak zástupci politických stran i nevládních organizací považují práci ÚDHPSH za vysoce důležitou a za nutné považují také rozvést diskusi o jeho dalším působení a způsobu práce.
