Předvolební kampaň do Evropského parlamentu za 120 milionů korun prokazuje neodpovědnost stran

Očekávaný nezájem voličů se pravděpodobně projevil v rezignaci na transparentnost, kterou u stran zaznamenal monitoring Transparency International ČR (TI ČR) týkající se předvolební kampaně do Evropského parlamentu (EP). Otevřeně se k voličům staví jen Piráti, KDU-ČSL a Spojenci pro Evropu. Na druhou stranu se řada kandidátů napříč spektrem individuálně přihlásila k Závazku transparentnosti poslance EP. Pozitivní je i iniciativa společnosti Facebook – Knihovna reklam.

Transparentnost? – Nutné zlo

Všechny relevantní strany deklarovaly, že dohromady utratí před evropskými volbami minimálně 120 milionů korun. Většina jich přitom přistupuje ke zveřejňování údajů o finanční a personální stránce kampaně laxně. Subjekty povětšinou formálně splnily zákonnou povinnost vést transparentní volební účty a sdělily médiím přibližné celkové rozpočty. To ovšem nestačí.

„Povinné transparentní volební účty stran a hnutí mnohdy postrádají důležité údaje o platbách. Na vině přitom nemusí být přímo strany, jež mohou údaje samy v popisu transakce uvést, ale i banky, resp. vlastnosti produktů, které veřejnosti poskytují,“ říká analytik Petr Vymětal z VŠE a dodává, že některé tzv. transparentní účty technicky komplikují identifikovat příjemce platby.

Strany také nepublikují detailní údaje o rozpočtech kampaní, nenamáhají se informovat o členech svých volebních týmů a sdělení o jejich aktivitách a zastáncích na sociálních sítích jsou žalostně neúplná (ANO 2011, ČSSD, SSO, ODS, HLAS aj.). Celkově je tedy předvolební kampaň ve srovnání s těmi předchozími vedena výrazně netransparentněji.

„Od subjektů, jež se nenamáhají ani zveřejnit rozpočet kampaně, působí tvrzení, že na těchto volbách záleží, jako pokrytectví. Nepečlivost je projevem nízkého významu, který volbám do EP přikládají právě strany, jež se jich účastní. Alibistické klišé, že voliči nemají zájem o dění na úrovni EU, a tak jsou volby pro české politiky nezajímavé, se stává sebenaplňujícím proroctvím,” doplňuje vedoucí monitoringu voleb Ondřej Cakl.

Dobře si vedou pouze Piráti, Spojenci pro Evropu (TOP 09, STAN a další) a KDU-ČSL. Za pozitivní považujeme dostupnost informací o rozpočtech, poskytnutí informací o rozkladu odhadovaných výdajů a v neposlední řadě otevřenost v on-line komunikaci: tyto subjekty poskytují informace o profilech a stránkách, z nichž vedou kampaně na sociálních sítích. Seznamy profilů a rozklady nákladů najdete na našem webu transparentnivolby.cz.

Upozorňujeme, že první tři jmenované politické subjekty vykazují vyšší standard průhlednosti kampaní dlouhodobě.

Zcela netransparentně si zatím počínalo hnutí SPD – Tomio Okamura, které odmítalo sdělit informace i o celkovém rozpočtu své kampaně.

Závazek transparentnosti

Kromě našeho monitoringu průhlednosti předvolební kampaně v Česku, jsme se letos také společně s evropským pobočkami Transparency International (TI) oslovili kandidáty do Evropského parlamentu, aby se přihlásili k Závazku transparentnosti poslance EP.

Závazek je reakcí na kritiku fungování této instituce a apeluje na kandidáty, aby k průhlednosti jejího fungování sami přispěli tím, že zveřejní využívání náhrad, podpoří vznik nezávislé etické komise pro problémy střetu zájmů, nebudou lobbovat v období, kdy ještě mají nárok na náhrady (tzv. cooling-off period), a především zpřísní pravidla pro styk s lobbisty na úrovni EP.

Do dnešního dne jej podepsalo 454 kandidátů napříč členskými zeměmi EU, v České republice se k němu přihlásili tito kandidáti:

Zuzana Brzobohatá, ČSSD
Petr Fischer, ESO
Leoš Fučík, ESO
Markéta Gregorová, Piráti
Jana Koláříková, Piráti
Kateřina Konečná, KSČM
Luděk Niedermayer, TOP 09 a STAN
Pavel Svoboda, KDU-ČSL
Michaela Šojdrová, KDU-ČSL
Zdeněk Štefek, KSČM
Jan Zahradil, ODS
Tomáš Zdechovský, KDU-ČSL

Více se dozvíte v našem odkazu.

 

„Nemá smysl tvořit komplikovanější pravidla pro lobbing v Evropském parlamentu, ale vynucovat ta stávající. Závazkem apelujeme na europoslance, aby vyžadovali otevřenost po všech lobbistech, sami oznamovali své schůzky a jednali pouze s těmi registrovanými,” vysvětluje smysl Závazku David Ondráčka, ředitel TI ČR a člen globální Správní rady TI.

Čitelnější kampaně na Facebooku

Kampaně na sociální síti Facebook se zásadně „projasnily“ díky posledním změnám. V květnu tohoto roku totiž společnost spustila projekt Knihovna reklam. Až dosud bylo třeba placené politické dark-posty a statusy detekovat „lovením v hlubokých vodách,“ od nynějška je jejich seznam k dispozici u každého politicky či společensky angažovaného profilu, a to včetně informací o zacílení na uživatele (genderovém, věkovém a regionálním) a nákladech. (Více zde.) Vycházíme-li tedy z údajů poskytnutých Facebookem, pak vidíme, že strany vytvářejí ekosystémy profilů, na nichž kampaň probíhá.

Za reklamu na oficiálních profilech nejvíce zaplatila ČSSD (až 780.000 korun od začátku kampaně) a Piráti (až 270.000 korun od začátku kampaně). Tyto strany typicky využívají placené příspěvky na individuálních účtech kandidátů.

Naopak placená kampaň ANO 2011 se odehrává na facebookové stránce @AndrejBabis, nikoliv na účtech kandidátů do EP. Za příspěvky na tomto individuálním účtu hnutí zaplatilo „pouhých“ 100.056 korun od začátku kampaně. Kampaň distribuovanou, vedenou a placenou přes množství individuálních i stranických profilů vedou například Spojenci pro Evropu (zatím dle velmi hrubých odhadů cca 250.000 korun) a KSČM (cca 50.000 korun).

O monitoringu

Monitoring předvolebních kampaní do Evropského parlamentu byl spuštěn 1. dubna 2019. V úterý 9. dubna TI ČR obeslala 11 stran a hnutí s žádostí o poskytnutí informací podle kritérií transparentnosti. Odpovědi byly prověřeny. U stran, které neodpověděly, jsme informace hledali sami. Soustředili jsme se na průhlednost vedení kampaně na sociálních sítích, pečlivost vedení volebních účtů a sdělování informací o rozpočtu voličům.

Kontrolovali jsme transparentní účty politických stran, relevantní prohlášení v celostátních médiích, Knihovnu reklam na politických profilech na Facebooku a webové prezentace politických stran/hnutí. Uzávěrka sběru dat byla 17. května 2019.

Na našem webu používáme cookies. Cookies jsou soubory, které slouží k měření funkčnosti webu, přizpůsobování obsahu webu, napomáhají tomu, abyste na našem webu byli spokojeni. Využíváním webových stránek s tímto souhlasíte. Další informace >