Kritéria dobré praxe
V porovnání s již proběhnuvším monitoringem prezidentských voleb a voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 je nutné konstatovat, že pravidla pro financování stran a financování předvolebních kampaní pro volby jsou nastavena velmi mírně či dokonce vůbec neexistují a neukládají politickým stranám a politickým hnutím téměř žádné povinnosti. Projekt Transaprentní volby se tak snaží navázat na zkušenosti z hodnocení prezidentských a parlamentních voleb a vytvořit tlak na politiky, aby veřejnosti poskytovali co nejvíce informací o financování volebních kampaní již před samotnými volbami.
TI se inspirovala zahraničními modely a vytvořila kritéria dobré praxe ve zveřejňování informací a otevřenosti kampaní, které jdou daleko nad zjevně nedostatečné zákonné povinnosti. Jednotlivé politické strany/hnutí budeme hodnotit podle toho, na kolik kritéria dobré praxe ve skutečnosti naplňují. Jedná se tedy o benchmarkové hodnocení, nikoli o klasický sociologický výzkum. Základem hodnocení budou standardní informace, které jsou ve vyspělých zemích běžně zveřejňovány.
Kritéria hodnocená v průběhu kampaně:
1) Plánované náklady na kampaň
Zveřejnila politická strana/hnutí celkovou sumu plánovaných nákladů
na svou kampaň?
2) Zřízení transparentního účtu
Má politická strana/hnutí transparentní účet?
Je účet na webu politické strany/hnutí skutečně snadno dohledatelný, přehledný a uživatelsky pochopitelný?
Je zřejmé, od kdy se transakce týkají kampaně pro volby do Evropského parlamentu?
3) Přehlednost a podrobnost transparentního účtu
Jsou položky na transparentním účtu přehledně označeny a podrobně děleny (náklady na administrativní zázemí, billboardy, inzerci v tištěných a on-line médiích, náklady na vytvoření spotu/klipů, případně reklamních předmětů, zajištění meetingů, služby PR/konzultačních firem?
Je zřejmé, kolik strana objednala billboardů a za jakou cenu?
4) Transparentní zdroje financování kampaně
Zveřejňuje politická strana/hnutí i další informace o zdrojích financování své kampaně? Konkrétně, zda politická strana/hnutí zveřejňuje samostatně (jinde, než na transparentním účtu) a přehledně informace o všech svých dárcích (minimálně o dárcích nad 50 tis. Kč) a kde jsou tyto informace uvedeny?
Je zveřejněno, jakou část zdrojů tvoří úvěry a půjčky a kdo je poskytnul?
5) Přiznaná nadstandardní spolupráce a slevy pro politickou stranu
Zveřejňuje politická strana/hnutí seznam výhod v podobě zboží či služeb poskytnutých zadarmo nebo za cenu nižší, nežli je standardní ceníková cena, využitých v rámci předvolební kampaně, a od koho byly tyto výhody poskytnuty?
6) Dobrovolníci v kampani
Zveřejňuje politická strana/hnutí počet (nebo alespoň odhad počtu) dobrovolníků zapojených v kampani a informaci o tom, kolik na zajištění jejich činnosti vydává peněz?
7) Přehledné (a vyúčtované) předvolební akce
Zveřejňuje politická strana/hnutí průběžně na svém webu seznam všech připravovaných i konaných veřejných akcí pořádaných v rámci předvolební kampaně (setkání s voliči, debaty, kulturní akce, apod.)?
Má strana přehled o akcích, na kterých jsou propagováni její kandidáti do Evropského parlamentu a které nejsou pořádány a financovány přímo stranou (tzv. podpůrné akce)?
8) Známý volební tým
Zveřejňuje politická strana/hnutí složení svého volebního týmu s uvedením rolí jednotlivých členů v kampani (včetně poradců)?
9) Zveřejněné spolupracující agentury
Zveřejňuje politická strana/hnutí jména agentur (mediální, PR, poradenské, právní), se kterými na kampani spolupracuje?
Kritéria hodnocená po skončení kampaně/volbách
10) Dodržení plánovaných nákladů
Naplnila politická strana/hnutí odhad finančních prostředků vynaložených
na kampaň, který si předem určil? Jak byly výdaje a náklady strukturovány?
11) Odkryté vyúčtování kampaně
Zveřejnila politická strana/hnutí do dvou měsíců po volbách vyúčtování
své předvolební kampaně?
